01. Začátek konce

Předmět: 01. Začátek konce Sat Feb 23, 2008 9:41 pm

Začátek konce

     Nad hlavním městem Corellie právě začínal den. Většina obyvatel Coronetu již byla plně vzhůru a spěchala za svými povinnostmi. Jedna osoba však byla stranou každodenní činnosti na planetě. Z okna svého nepříliš čistého zapadlého domu sledoval mladý muž dění na ulicích. Nehleděl na nic konkrétního, spíše do prázdna. Vzpomínal. I když mu bylo teprve jedenadvacet let, měl toho již mnoho za sebou a to se na něm podepsalo. Na tváři měl několikadenní strniště, nečesané vlasy se mu na hlavě kroutily všemi směry a padaly mu do očí. Odstoupil od okna a chystal se zapnout zprávy, avšak od toho upustil, protože poslední po čem toužil, bylo slyšet, jak hrdinné Impérium masakruje nějaký vzbouřenecký svět a tisíce nevinných umírají tvrdou rukou císaře Palpatina. Navíc ho to nezajímalo, stejně jako všechno ostatní.
     Mladík procestoval celou galaxii, ale vrátil se na Corellii, domů. Znal každý kout Coronetu, a tak věděl, kam se vypravit. Po krátkém dumání se rozhodl navštívit svůj oblíbený bar, dát si dobré corellianské pivo a něco k jídlu. Natáhl si kalhoty, černé kožené boty a přes triko s dlouhým rukávem si vzal svojí oblíbenou vestu. Oblékal se tak od té doby, co odložil svou zbroj a dal se na odpočinek. Nebojoval pro žádné vyšší dobro, nebo cíle. Bojoval pro bohatství a slávu. Bojoval ve jménu Jabby Hutta. Kdysi první muž Jabbova Paláce, gildy námezdních lovců, která se v poslední době proslavila ze všech nejvíce, byl nyní na odpočinku. Krátce po historickém úspěchu gildy se dostal do rozepře se samotným Jabbou, který na něj dokonce nechal vypsat odměnu. Jenže nikdo z Jabbových lovců se neodvážil lovit svého vůdce a ostatní námezdní lovci měli krátký život. Nakonec se s Huttem domluvil a zařekl se, že s tímto stylem života skončí. Vybral si své credity a usadil se na Corellii, kde vyrůstal.
     Když vešel do cantýny, přešel celý bar a posadil se do prázdného boxu ve svém rohu. Tak to dělával už dlouho. Ostatní hosté i personál na to byli zvyklí a nechávali mu tento box volný. Jen jednou mu někdo schválně ten box zabral, ale rychle ho opustil, protože se začaly dít velmi neobvyklé věci. Když přišel droid-číšník, objednal si své oblíbené jídlo a pivo. Zatímco čekal, byl opět duchem nepřítomný, vzpomínal na svou minulost a uvědomoval si, že udělal několik chyb, ale ničeho nelitoval. Po chvilce čekání na jeho stole vonělo jemně kořeněné jídlo, do kterého se mladík s chutí pustil. Jídlo bylo vynikající a moc dlouho na talíři nepobylo. Když to zapíjel corelliánským pivem, všiml si, že se k němu někdo blíží. Byly to tři osoby, v jejichž čele šel postarší muž, kterému už bělely vlasy. Ten byl elegantně oblečen, jak se na muže svého postavení sluší. Mladík v něm ihned poznal bývalého corellianského senátora, Garma Bel Iblise. Skoro nikdo ale nevěděl, že nyní je jedním z vůdců Povstalecké Aliance. Mladík si utřel ústa od piva a odsunul od sebe prázdný talíř.
     "Zdravím vás, mladý muži. Mohu si přisednout?" začal bývalý senátor rovnou, když došel k boxu, který mladík obýval. Ten krátce přikývl a Bel Iblis se posadil. Zatímco se starší muž usazoval, bývalý leader Jabbova Paláce si prohlížel jeho dvoučlenný doprovod. Obě osoby měly tmavé oblečení a moc z nich vidět nebylo, avšak mladík poznal, že jde o muže a ženu. Nic víc však zjistit nemohl.
     "Co pro vás mohu udělat, senátore?" zeptal se zpříma, když se starší muž pohodlně usadil.
     "Hodně jsem o vás slyšel. Čekal jsem vás staršího na někoho s vaší pověstí," začal Bel Iblis.
     "Co pro vás mohu udělat, senátore?" zopakoval mladík otázku.
     "Vás, Woodene," odpověděl zpříma druhý z mužů. "Chceme, abyste se k nám přidal."
     "Ideály Rebelů mne nezajímají. Připouštím, že Impérium nesnáším. A neříkejte mi Wooden. Přestal jsem to jméno používat, když jsem skoncoval se starým životem," řekl příkře mladík a zahleděl se na poloprázdnou sklenici se svým pivem.
     "Nechci, abyste se stal vojákem Aliance. Ale náš boj je velmi nákladný a proto zakládáme organizaci, která nám pomůže jak s výdělkem, tak s informacemi a dalšími činnostmi. Chci, abyste to vedl, Woodene," naléhal Bel Iblis a schválně dodal oslovení mladého muže.
     "Tak řekněte mému bratrovi. Ten je víc než schopný," navrhl Wooden.
     "To jsme už udělali. Máme pro něj podobný úkol v jednotce Briy Tharen. Ale my potřebujeme vás, Woodene," žádal Bel Iblis. Když mladší muž chvíli neodpovídal, vytáhl datapad a položil ho před mladého bývalého lovce. "Tady jsou podrobnější informace. Přečtěte si je a pak se rozhodněte," zkoušel to dál bývalý senátor.
     Wooden vzal datapad pomalu do ruky. V rukou držel svou možnou budoucnost. Pokud to přijme, jeho život se opět změní. Bude to jako v Jabba's Palace? Pak se náhle rozhodl. Rychle položil datapad a pohlédl zpět na Bel Iblise, který mu pohled oplácel a čekal, co na to Wooden odpoví. Ten vstal, vytáhl z kapsy několik creditů a položil je na stůl.
     "Nemám zájem," řekl lhostejně a chystal se odejít. "Sbohem," dodal. Ale cestu mu zastoupil muž, který Bel Iblise doprovázel. Mladík se na něj podíval a z jeho výrazu šlo vyčíst, že jestli strážce neustoupí, udělá si cestu násilím. Ten se podíval směrem k Bel Iblisovi. Starší muž přikývl a strážce velmi neochotně ustoupil. Když Wooden odcházel, bývalý senátor to zkusil naposledy: "Rozmyslete si to, Woodene. Můžete ovlivnit dění v galaxii."
     Víc už bývalý lovec neslyšel. Dveře za ním zasyčely a mladík se vydal zpět do svého bytu. Cestou skutečně uvažoval o nabídce, kterou dostal. Pokud mohl ovlivnit, co se bude dít v galaxii, pak by to přijmout měl. Ale jak může obyčejný námezdní lovec něco ovlivňovat? Rebelové se navíc sotva seskupili. Jejich vojáci jsou jen hrstka farmářů proti vytrénované přesile profesionálních vojáků. Potřebné vybavení a výzbroj jim chybí a jejich flotila čítá jen malé lodě, které se jen těžko budou stavět Imperiálním destruktorům. Jednou by snad mělo Povstání šanci, ale Wooden v ideu povstání moc nevěřil. Jak tak uvažoval, sotva si všiml, že kolem něj projel transportní speeder. Zastavil těsně za ním a z něj vyskákali imperiální stormtroopeři. Najednou se před ním objevil druhý speeder a zablokoval Woodenovi cestu. Nyní stálo šest stormtrooperů za Woodenem a další půltucet vojáků vylézal ze speederu před ním. Bylo jasné, že si jedou pro něj. Kdysi někomu pomohl a od té doby je Impériem hledaný.
     "Odhoďte zbraň!" křikl na něj jeden ze stormtrooperů. Wooden tedy pomalu vytáhl svůj blaster z pouzdra. Dával si záležet, aby neudělal žádný prudký a zbytečný pohyb. Dvěma prsty držel rukojeť blasteru a upustil ho. Hned na to k němu přiskočili stormtroopeři. Jeden mu vrazil pažbu blasteru do břicha, až se Wooden ohnul v pase bolestí, a zbytek se seřadil kolem něj. Ještě několikrát dostal pažbou blasterů do břicha a jednou i do hlavy.
     "Jste zatčen. Ruce mějte od sebe nahoře, abychom na ně viděli, nebo budete zastřelen," oznámil mu krátce velitel stormtrooperů a už se s ním dál nebavil. Seřazení vojáci vyrazili směrem k blízkému speederu. Jeden z nich dloubl hlavní své zbraně do Woodena, aby vyrazil.
     "To jste neměli," procedil skrz zuby pro sebe bývalý lovec odměn. Celý průvod pomalu vykročil a Wooden s rukama nahoře promýšlel své další kroky. Čtyři vojáci byli před ním, další čtveřice za ním a dva na každé straně. Už byli skoro u speederu a Wooden pomaličku rozpažoval své ruce a dlaně stáčel od sebe. Naposledy se podíval kolem sebe a dovolil si slabý úsměv.
     Najednou udělal rukama rychlý pohyb, jakoby od sebe něco odstrkoval. I když se vedle jdoucích stormtrooperů ani nedotkl, všichni čtyři odletěli velmi daleko, jakoby do nich vrazila silná tlaková vlna. Hned na to udělal rychlý přemet vzad a přitom si do rukou přitáhl blastery, které vojáci v pádu upustili. Stormtroopeři, kteří šli za ním, zareagovali rychle, ale pozdě. Střelili, ale zasáhli pouze své dva kolegy vepředu. Wooden přistál v pokleku za stormtroopery a čtyřmi přesnými zásahy snížil počet nepřátel na dva. Ti se už stihli otočit a mířili na Woodena, jenže je zasáhly dobře mířené výstřely, které vyšly z jiného speederu. Mladík byl během několika vteřin opět volný. Podíval se, kdo je ve speederu a uviděl Bel Iblise se svým dvoučlenným doprovodem. Na výraz díků Wooden krátce přikývl a vyrazil opět do svého příbytku. Tentokrát běžel rychle, co mu síly stačily.
     Když dorazil do svého příbytku, chystal se trochu umýt a obléct, aby vypadal aspoň trochu jako člověk, ale vyrušilo ho zabouchání na dveře, které se za ním před minutkou zavřely. Vrátil se ke dveřím a otevřel je. Za nimi poznal ženu, která doprovázela Garma Bel Iblise. I když její oblečení stále zahalovalo mnohé, bylo jasně poznat, že je dívka nervózní. Chvíli na sebe hleděli, ale neznámá se neměla k ničemu.
     "Půjdete dál?" nabídnul nakonec mladík. "Ale nemám vygruntováno," dodal s úšklebkem. Žena nejistě vyrazila dál. Šla až na konec místnosti a zahleděla se z okna, ze kterého ráno sledoval dění na ulici Wooden.
     "Proč vás senátor Bel Iblis za mnou poslal?" zeptal se po další chvíli ticha nový hostitel. "Chce, abych mu poděkoval osobně?" Žena stále otočená k oknu si stáhla svou kapuci a sundala roušku. Chvilku váhala, ale pak se otočila směrem k němu.
     "Neposlal mě," opáčila. "Chtěla jsem s vámi mluvit o samotě."
     "Proč?" zeptal se trochu zmateně.
     "Jmenuji se Sena a jsem pobočnice Garma Bel Iblise. Chci vás ještě jednou požádat, abyste zvážil jeho nabídku," odmlčela se a prosebně na něj hleděla. "Před chvílí jste se málem sám stal obětí imperiálních praktik."
     "Málem, ale dokážu se o sebe postarat."
     "Ale mnozí to nedokážou. Pomozte nám v zastavení té tyranie," prosila Sena. Wooden chvíli mlčel. "Pokud vás to nepřesvědčí, pak mám ještě pro vás vzkaz od vašeho bratra kezzly. Mám ho doslova citovat: Přestaň se flákat a začni něco dělat, brácho."
     Jistě, to bylo na kezzlovi typické. Wooden se usmál a podíval se na Senu. Ta k němu přistoupila, vytáhla ze své kapsy datapad, který Wooden už viděl v cantýně, a položila ho na stolek, který se nacházel vedle ní.
     "Půjdu do toho," odpověděl po chvíli. Sena si oddychla a usmála se. Z kapsy ještě vylovila comlink a podala ho Woodenovi. "Je nastaven speciálně pro hovor s Bel Iblisovým," vysvětlila mu a chystala se odejít.
     "Brzy se uvidíme," řekla u dveří a odešla.
     "Budu se těšit," zavolal ještě za ní.
     Wooden přešel zpátky k oknu a podíval se na comlink, který držel ve své ruce, a na datapad na stolku. Přišel k němu a začal v něm studovat. Za chvíli měl základní informace přečteny. Skutečně ho přesvědčily natolik, že uvěřil v obrat k lepšímu ve svém životě. Po chvilce váhání ho aktivoval.
     "Moc jsem vás už nečekal, Woodene. Jak jste se tedy rozhodl?" otázal se bývalý senátor.
     "Vaši nabídku přijímám. Ale chci přivést nějaké své lidi. Jsou to ti nejlepší v oboru."
     "Složení nechám na vás, leadeře." souhlasil Bel Iblis a použil nový Woodenův titul. "Co se týče hierarchie, budete se zodpovídat přímo mě. Základnu budete mít nejdříve na Dantooine. Vydejte se tam ihned, jak to bude možné. Pak vás budu kontaktovat. Máte nějaké dotazy?" zakončil. Wooden měl jeden dotaz.
     "Jak se bude tahle organizace jmenovat? Nikde jsem to nenašel." Garm Bel Iblis se usmál. Věděl, proč. Protože to jméno si budou brzy pamatovat všichni.
     "Jmenuje se Rebel Security Force," odpověděl a Wooden přikývl. "Provázej vás Síla, Woodene," pronesl Bel Iblis a ukončil spojení. Wooden se usmál. Ano, Síla ho skutečně bude provázet.
     Leader nově vzniklé gildy se konečně vydal do koupelny, aby se umyl a oholil. Za několik minut vyšel jako zcela jiný člověk. Měl už na sobě svou starou výstroj, která byla nyní plně čistá. V duchu si procházel seznam osob, které musí přesvědčit, aby se přidaly. Jak věděl, v galaxii se gildy značně rozrostly a konkurence bude veliká. Ale on a jeho gilda si s tím poradí. Pro sebe se usmál nad výrazem jeho gilda. Tak ještě nějaký čas, pomyslel si. Ať to stojí za to.
     Když měl vše připraveno, zamkl za sebou starý byt a vyšel k doku. Tentokrát se bude bít za víc, než je bohatství a sláva. V duchu vyrazil svou novou hodnost: Wooden, leader gildy Rebel Security Force. Jejich společná pouť za zrozením silné organizace začíná...