10. Rebelská Mise

Sotva se tři členové výpravy vrátili z průzkumu staré enklávy, byl okamžitě rebelský leader povolán do povstaleské zasedací místnosti. Wooden se okamžitě rozloučil s Dreikem a Darth Daronem a ihned vyrazil, protože měl zvláštní tušení, že se bude dít něco velkého. Obvykle totiž stál on a gilda mimo ostatní rebelské aktivity. Během cesty uvažoval, jak dlouho už vlastně je Rebelem. Už několik měsíců uběhlo od doby, kdy ho na Corellii kontaktoval Garm Bel Iblis. Od té doby, ale moc do styku se zbytkem vedení Rebelů nepřicházel. Vše chodilo přes bývalého corellianského senátora, nebo měl Wooden volnou ruku. Jen jedinkrát spatřil velitele Ackabara, ale to bylo v době jeho osvobození z nevolnické práce pro Velkomoffa Tarkina a Wooden zdaleka ještě k Povstalcům nepatřil.
Bylo zvláštní, že si zrovna na tohle Wooden vzpomněl. Tehdy opouštěl Eriadu, znečištěnou planetu ve vnějším pásu pod vedením Tarkina. Už měl spočítaný kurz pro cestu hyperprostorem, když se najednou poblíž objevily rebelské Y-Wingy, následované dvěma frachťáky, a spustily útok na raketoplán třídy Lambda, který mířil k blízkému hvězdnému destruktoru. Tenkrát Wooden ve své modifikované lodi neměl zasahovat. Jeho život by vedl normální cestou a byl by spořádaný imperiální občan. Jenže, aniž by Wooden věděl proč, vyrazil na pomoc stíhačkám. V průběhu krátké bitvy se Ackbar dostal na palubu jednoho z rebelských frachťáků. Hned na to všechny povstalecké lodě a Woodenova zmizely v hyperprostoru. Na cílovém místě Ackbar mladému Woodenovi osobně poděkoval.
"Neuvažoval jste, že byste se přidal k Rebelům?" nabízel mu tenkrát velitel Ackbar. Wooden to razantně odmítnul a letěl si po svém. Je to docela ironie, že se mladý leader i tak stal jedním z Povstalců.
Teď Wooden vcházel do místnosti. Zarazil se překvapením, že je v místnosti tolik členů rebelského vedení. I když by překvapený být vůbec neměl. Nikdo neseděl v čele, protože v této místnosti byl stůl kulatý. Na svém místě seděl Garm Bel Iblis, vedle něhož na Woodena seděla žena s krátkými hnědými vlasy středního věku. Wooden v ní okamžitě poznal Mon Mothmu, senátorku za Chandrilu. Dále tam seděla krásná mladá žena s precizně učesanými vlasy, které dělala společnost další žena se stříbrnými vlasy. Obě vlastně byly mladší, než Wooden. Leadera překvapilo, že tak mladé dívky mohou být v čele Povstání. Dále u stolu seděl velitel Ackbar, který diskutoval s generálem Dodonou. Dále bylo v místnosti ještě několik velitelů, které Wooden nepoznával a několik pobočníků, včetně Bel Iblisovy asistentky Seny, která se na Woodena šibalsky usmála. Vysoká žena středního věku zřejmě mladému leaderovi důvěřovala.
"Vítejte, leadeře," pronesla jako první Mon Mothma.
"Je mi ctí, se s vámi setkat," pronesl formálně Wooden a mírně se uklonil.
"Potěšení je na naší straně," přidal se do rozhovoru velitel Ackbar. "Posaďte se, prosím, k nám," dodal.
Wooden pomalu došel k volnému místu a usadil se. Stále mu přišlo zvláštní, že sedí společně s velkou částí rebelského vedení v jedné místnosti. Navíc téměř nikdo z přítomných se tady na Dantooine téměř nezdržuje. I když ani Wooden ne. Stále o tom uvažoval, ale nic nedal najevo. Jako správný lovec se naučil své pocity a emoce efektivně ukrýt.
"Asi si říkáte, proč jste sem byl pozván, leadeře," začala Mon Mothma. Wooden, který považoval tuto otázku spíše za řečnickou, mlčel.
"Vaše gilda je tu už dost dlouho, aby byla také začleněna jako součást Aliance," pokračovala. Mon Mothma byla přirozená vůdkyně. "Nebo máte nějaké námitky?" zeptala se, když Wooden nereagoval.
"Ne, madam."
"Výborně, rádi bychom tedy znali současný stav gildy," začlenil se do rozhovoru velitel Ackbar.
"Jak víte, naše gilda se teprve vytváří," začal opatrně. "Je nás jen hrstka a stále nabírám vhodné členy. Nicméně brzy by mělo být jádro a také velení kompletní."
"Už jste vybral své zástupce, leadeře?" pokračovala Mon Mothma, kterou gilda zaujala, i když se snažila dávat najevo odstup od této činnosti Aliance. Všeobecně to byli stále námezdní lovci, pašeráci a jiní lidé a ne-lidé mimo zákon. Rebelové se snažili být alespoň částečně morálně na výši, ale válka si vyžadovala vždy nějaký ten kompromis. Narozdíl od Mon Mothmy princezna Leia Organa z Alderaanu, jak byla představena, evidentně nelibě nesla gildu v Alianci a raději se debaty neúčastnila.
"Ještě stále hledám, madam," odpověděl. Vůdkyně přikývla.
"Slyšel jsem, že mezi členy je skutečně zajímavá směsice lidí," přidal se generál Dodona. "Mohli by se také občas účastnit akcí pod vedením Aliance?"
"Samozřejmě, pane," přitakal Wooden. "Členové RSF patří k nejlepším," prohlásil hrdě.
"Kdy budete mít kompletní stav, leadeře?" ptala se Mon Mothma.
"Těžko říct, madam. Stále hledáme vhodné členy, ale samozřejmě můžeme fungovat i v nižším počtu."
"Co třeba hledat členy mezi rebelskými jednotkami? Jistě by se jich pár našlo."
"Něco takového jsem už zkoušel, ale ne každý splní přísná kritéria členství v gildě a vhodných adeptů jsem mnoho nenašel," odpovídal Wooden. "Samozřejmě, pokud o někom někdo z velitelů bude vědět, rád to prověřím," dodal.
"Budeme to mít na paměti, leadeře," pronesla vůdkyně Rebelů a krátce se odmlčela. Vypadalo to, jakoby s Woodenem a gildou ještě neskončila.
"Než odejdete, máme pro vás jeden úkol," ujal se místo Mon Mothmy slova Bel Iblis, který celou dobu zatím mlčel. Mladík zpozorněl. Obvykle úkoly dostává ve formě zpráv. Tento asi bude důležitý.
"Velitel Ackbar brzy poletí na tajnou misi, aby se setkal se svým kontaktem a získal nějaké důležité informace," pokračoval corellian a pohledem předal slovo Mon Calamarijskému veliteli.
"Ještě dnes vyrážím na Bothawui, kde se setkám s bothanským diplomatem Terebem Ab'Lonem. Potřebuji, abyste vybral několik členů gildy, kteří poletí se mnou. Musí být nenápadní, aby nevzbudili dokázali zmizet v davu a budou hlídat okolí místa setkání, zatímco projednám nějaké věci s diplomatem Ab'Lonem," popisoval misi Mon Calamarian. Woodenovi už došlo, proč se Dodona ptal, zda se jeho lidé mohou účastnit i jiných, než gildovních, misí.
"Na této misi budete spolupracovat s vojáky Aliance," řekl generál Dodona. "Odlétáte za dvě hodiny v corellianské korvetě Lucky Star"
"Nějaké dotazy, či připomínky, leadeře?" zeptal se Bel Iblis.
"Ne, pane. Pokud mne omluvíte, půjdu připravit své lidi," řekl bezbarvým tónem.
Hned na to byl z místnosti propuštěn a mířil na velitelství RSF. Cestou si v duchu jmenoval členy, kteří se na misi vydají. Někteří už měli jiné plány, nebo byli mimo planetu, ale stále tu pár kandidátů bylo. Raději hned použil comlink a spojli se s členem, který měl právě službu.
"Nejsme doma, po pípnutí zanechte vzkaz a možná se vám pak ozveme," slyšel Wooden výsměšný hlas Manweho.
"Manwe, ty kůže líná, nech těch srandiček a hned najdi Yoduse, Sephirotha, Guyvera, LaMu a ForceSakena. Ať do deseti minut napochodují do velící místnosti."
"Jasně, hned to bude, šéfe."
Wooden na okamžik zauvažoval. Manwe byl sice nepřehlédnutelný, ale snad se dokáže i zamaskovat. "A ještě najdi za sebe náhradu při službě," dodal do comlinku a ukončil spojení, aniž by počkal na Manweho reakci.
Když leader dorazil, byli v místnosti už všichni členové, kteří se měli zúčastnit nadcházející mise. Trochu nervózně se vrtěli na židlích, protože takovéto narychlo svolané schůze rozhodně nebyly na denním pořádku.
"Zdravím vás," začal Wooden, když mu všichni věnovali pozornost. "Právě jdu ze schůze Vrchního velení, kde jsme obdželi zajímavý úkol." Leader se odmlčel a počkal, až se všichni opět uklidní. "Společně s dalšími Rebely doprovodíme velitele Ackbara na bothanský svět Bothawui, kde se setká se svým kontaktem. Náš úkol je jasný - musíme být nenápadní a dohlédneme na hladký průběh setkání. Naše loď odlétá za necelé dvě hodiny z hangáru. Nějaké dotazy?"
Nikdo nic neříkal.
"Dobře, tak se běžte připravit. Vemte si na sebe něco nenápadného. Tak ať tě nevidím v té ohromné mandalorianské zbroji, Manwe."
"Neboj, vždyť mě přece znáš," smál se oslovený, když vstával.
"No právě," odpověděl Wooden.
"Prý dorazila i princezna Leia. Je vážně tak hezká, jak se říká?" zeptal se Sephiroth.
"Ne, hezčí. Ale z toho nic nebude. Zdá se, že námi docela pohrdá."
"Jo, takhle to začíná, ale stejně jí nakonec získá nějakej ten lump," odfrknul si Sephiroth.
"To nepochybně," ušklíbnul se Yodus a všichni přítomní se pohihňávali.
"Tak fajn, vy bando flákačů," přiostřil Wooden, když konečně zas utichli. "Už jděte, nebo nám to uletí a Její Výsost nás bude nesnášet ještě víc."
Všichni se rozešli do svých pokojů se připravit a mladý leader udělal totéž. Nejdřív si vyvolal podrobnosti mise na svém monitoru. Místo, na které letí, leží v mírném pásu a právě tam vrcholí jarní počasí. Takže s oblečením to nemusí přehánět, ale pro jistotu si naplnil batoh náhradním oblečením, který stejně ale zůstane na lodi. Ukryl svůj meč i blaster a přes lehké oblečení si vzal takové, že se na Bothawui v klidu ztratil v davu. Ještě chvilku studoval podrobnosti mise a vyrazil přesně na čas do hangáru. Wooden si všimnul, že Lucky Star je už připravena k odletu. Ihned vyrazil dovnitř, kde už všichni čekali na velitele Ackbara. Ten se objevil za okamžik i se svým doprovodem na můstku.
"Všichni jsou na místě, leadeře?" zeptal se velitel Ackbar.
"Ano pane, vše připraveno k odletu," odpověděl Wooden.
Pilot dostal signál a povolení od letové kontroly a za pár minut už navigační počítač zobrazoval cestu pro hyperprostor. Wooden věděl, že cesta bude dlouhá, tak šel zkontrolvoat zbytek posádky. Jak se asi na několik dní zabaví? Leader uvažoval, že by jim tu cestu trošku zpříjemnil. Z jejich pohledu tedy znepříjemnil. Měl ěnkolik nápadů, ale raději je před vstupem do jedné ze společenských místností zavrhnul. Když vstoupil, ihned poznal, co jeho muži dělají.
"Co? Vyhrajete sabacc?" zeptal se přísným tónem.
"No, víš..." začal LaMa.
"Vy hrajete sabacc?" zopakoval. "Beze mě? Hned mi rozdejte," zasmál se a přisednul si k ostatním.
Ostatní se uchechtli a přisunuli mu dvě karty a sloupeček žetonů. Zbytek dne strávili ve společné konverzaci a tisíce let starou hrou.
Zbytek několikadenní cesty členové gildy i zbytek posádky trávili porůznu v simulátorech, u holovize nebo datapadů. Wooden občas promlouval s velitelem Ackbarem. Zjistil něco málo o Ackbarově domovském světě, který byl naštěstí mimo pozornost Impéria. Mon Calamariové staví krásné křižníky, které nejsou téměř ozbrojené, kromě lodí bránících planetu. Tito mírumilovní tvorové ale sympatizují s povstáním.
Leader také prohodil několik vět i s některými členy posádky a doprovodným oddílem. Doufal, že zde najde někoho, kdo by mohl být členem RSF a skutečně ho několik Rebelů zaujalo. Mladý leader se rozhodl, že některé bude bedlivě sledovat.
"Můžete na moment, Woodene?" ozval se za ním hlas velitele Ackbara, když leader opouštěl můstek. Zastavil se a vrátil se zpět k veliteli.
"Co si přejete, pane?"
"Všiml jsem si, že se hodně vybavujete s posádkou."
"Ano, pane. Stále hledám členy do gildy. Třeba jsou někteří vhodní kandidáti tady na lodi."
"A už jste nějaké našel?"
"Mám několik nadějných členů," odpovídal Wooden.
"Dobře. Také bych pro vás měl jeden tip. Říká si Mantreg. Už jste s ním mluvil?"
"Jen zběžně. I když mě moc často ke slovu nepouštěl. Znáte ho nějak lépe?"
"Ano, je trochu víc hovorný. Je sice trošku konfliktní v cizím prostředí, ale zatím vše zvládnul. Rodinu mu vzalo Impérium a nějaký čas se živil jako pašerák."
"Dobře, děkuji za tip, pane," řekl Wooden a odešel z můstku, když velitel Ackbar naznačil, že to je už vše, o čem chtěl mluvit.

     Cestou do své kajuty leadera zastihlo ještě oznámení, že loď vstupuje opět do normálního prostoru a Bothawui dosáhne za deset minut.Měl čas přesně na to, aby zburcoval své členy a připravil se k jednomu ze dvou raketoplánů. Lucky Star byla totiž vcelku velká loď na to, aby nepozorovaně přistála na planetě proslulé špionážní aktivitou. Ze své kajuty všechny raději obvolal palubním interkomem a sám se připravil na misi. V oblečení, ve kterém vypadal jako cestovatel a obchodník, si připadal trochu nesvůj, ale naštěstí cítil u pasu váhu blasteru, který mu dával pocit bezpečí. Navíc nezapomněl ani na další malé ukryté zbraně. Když si to všechno upínal na různé části těla, docela se trochu podivoval, co všechno se na něj vejde a schová. Takovým arzenálem by se nemusel stydět menší útočný tým.
Skrz duraocelové okno mohl vidět zřetelně planetu. Loď se už nepřibližovala. To byl signál, že každou chvíli odstartují raketoplány, a tak leader vyrazil. Na chodbě narazil na další vojáky směřující k transportu. Někteří spěchali více, jiní šli volným krokem. Ze všech ale byla cítit nervozita. Wooden se nedivil. Být Rebelem znamená stálé ohrožení života. Leader v malém hangáru nastoupil do raketoplánu, který se následně odlepil od země. Další zastávka byla Drev'starn, hlavní město Bothawui.
     Wooden pohlédl na své kolegy. Většina z nich byla v tichém mlčení. Pravděpodobně mysleli na nadcházející misi. Několikrát si jí prošli a nebylo na ní nic těžkého. Po přistání se měli rozmístit poblíž centra města a odhalit případné nebezpečí. Velitel Ackbar se měl sejít s Terebem Ab'Lonem v jedné otevřené kavárně. Wooden sám měl být poblíž Ackbara. Podle snímků a zpráv se kavárna nacházela velice blízko centra na jednom menším náměstí, ale nebývala tak zalidněná. Otevřené prostranství ale dávalo spoustu možností k útokům. Museli to však risknout, protože diplomat Ab'Lon byl pravděpodobně už podezírán Impériem a schůzka na nějakém odlehlém místě by jistě byla víc nápadná.
Raketoplán přistál a jednotka Rebelů se pomalu po skupinkách začala vytrácet v uličkách hlavního města. Wooden si zkontroloval naposledy své vybavení a zapnul svůj speciální comlink. Tak byl spojen s celou rebelskou jednotkou.
Za několik minut už seděl v kavárně několik stolů od místa setkání. Objednal si pití a vytáhl datapad. Dělal, že si čte nejnovější zprávy na planetě, ale ve skutečnosti pozorně sledoval okolí. Na otevřeném prostranství byl skutečně pěkný výhled na celé náměstí. Nebylo tu příliš rušno a ani stopa po stormtrooperech, kteří obvykle slídili snad všude. Za chvilku se o několik stolů dál posadil velitel Ackbar se svým jednočelnným doprovodem. Teď už jen zbývalo počkat na diplomata Ab'Lona, který se dostavil po několikaminutovém čekání. Posadil se kousek od Ackbara a nenápadně se s ním dal do řeči. Po celou dobu měl na sobě plášť a kápi nataženou hluboko do obličeje. Leader zbystřil všechny své smysly a snažil se vycítit nějakou past. Nic. Rozhodl se zkontrolovat své členy. Nenápadně se nahnul na pravou stranu Comlink měl skrytý za límcem, takže se k němu snadno dostal.
     "Tady leader, podejte hlášení. Jak to u vás vypadá?" zeptal se. "Jedničko?"
     "U mě klid," odpověděl z druhé strany náměstí Yodus.
     "Dvojka hlásí taky klid," ozval se Sephiroth.
     "Tady trojka, hlásím, že se mi podařilo koupit nějaké tropické ovoce. Ale kromě toho prodejce, co mi to vnutil tu není nic zajímavého."
     "Manwe, hlavně to nejez. Mohla by to být imperiální past, nebo je v tom vysílač, tak to zahoď," hihňal se do comlinku nový hlas. Byl to Mantreg, který byl přiřazen do Woodenovy skupiny.
     "Bez obav, sedmičko. Spláchnul jsem to do veřejného záchodu," odpověděl úsměvně Manwe.
     "No, jen aby. Žádný suvenýry, trojko," smál se dál Mantreg.
     "Až vy dva skončíte, můžeme pokračovat v hlášení?" ozval se výhružně Wooden. Oba dva vtipálci umlkli. Další členové ohlásili čistý vzduch a Wooden se dál věnoval vzdálenému rozhovoru. Nic neslyšel, ale Wooden si všiml, že není sám, koho zajímá ten rozhovor. I barman se často ohlížel k tomu stolu. Leader tedy přesunul pozornost k barmanovi. Něco se mu na něm nezdálo. Napnul všechny smysly a vyslal je k barmanovi. Ten měl určitě něco za lubem, protože z něj byla cítit nervozita. Stále obsluhoval zákazníky a sledoval rozhovor. Určitě nic neslyšel. Rozhlížel se kolem sebe a, když si myslel, že ho nikdo nepozoruje, pro něco sáhl a zašeptal do toho něco. Určitě to byl comlink. Wooden cítil, že je zle.
"Leadeře, asi tu máme problém," ozval se najednou ze skrytého comlinku hlas GuyveRa, který hlídal o několik ulic dál. "Vaším směrem vyrazila četa stormtrooperů."
     "Tady trojka, také se tu objevili stormtroopeři a jdou k vám," sykl Manwe.
     "Dobře, všichni členové na náměstí a v jeho těsné blízkosti, stáhněte se ke kavárně. Ostatní nám zařiďte případnou únikovou cestu," vydal příkazy Wooden a dal nenápadný signálAckbarovu společníku, který ihned upozornil oba tiše diskutující. Ti ještě chviličku mluvili, ale teď z nich byla více znát ostražitost a spěch. Náhle se bothan zvednul a zmizel zadními dveřmi kavárny. Ackbar se svým pobočníkem se také zvedli, ale najednou na ně mířila zbraň z rukou onoho podezřelého barmana. Tvářil se vražedně a vítězoslavně. Užuž se chystal zmáčknout spoušť, ale někdo byl rychlejší a modré omračovací výboje si našly za barem svůj cíl.
     "Sladké sny," uculil se Mantreg, který se objevil z čista jasna v kavárně. Pak přesunul pozornost k členům Aliance. "Tudy," ukázal směr a sám kvapně vyrazil. Ostatní ho následovali. "Po většině zbylých cest už přicházejí imperiálové. Určitě na nás dostali hlášku," pokračoval v monologu určenému Woodenovi a Ackbarovi a mířil do jedné z vedlejších uliček. Po cestě se přidali i Yodus, Sephiroth a Guyver, kteří se stáhli z náměstí.
     "Ostatní jsou v pohotovosti?" zeptal se Wooden.
     "Jsou kus před námi a zajišťují volný průchod," odpověděl Yodus.
     "Leadeře, musíme se okamžitě dostat do doků a zalarmovat zbytek Rebelů," ozval se naléhavě Ackbar, který se konečně ozval, když popadal dech. "Jde o velmi důležitou informaci."
     "Pokusíme se, pane."
     Právě procházeli vyprázdněnou uličkou, když dostal Wooden špatný pocit. Moc špatný pocit. Rozhlížel se po nízkých budovách kolem. Byl tu až moc velký klid. A najednou na okamžik zahlédl lesk bílé stormtrooperské zbroje v jedné z dalších postraních uliček.
     "Kryjte se!" křikl na ostatní a sám uskočil do jednoho krytého vchodu, které byly ve městě běžné. Ostatní zareagovali také rychle. Pouze Ackbarův pobočník zůstal zaražený o okamžik déle a to se mu stalo osudným. Okamžitě ze dvou vedlejších uliček a z míst, odkud původně šli, přilétly blasterové výstřely, které většinou minuly. Jeden si ale našel cíl právě v nebohém pobočníkovi, který se okamžitě sesunul k zemi. Rebelové palbu opětovali, ale Impérium bylo v přesile.
     "Je jich asi třicet. To těžko ustojíme," zakřičel Yodus.
     Ano, z každé ze tří stran stířelo minimálně deset stormtrooperů. Wooden přemýšlel, jak by se odtud mohli dostat, jenže jediná cesta byla právě přímo v cestě největšího ohniska střelby, tam by neměli ani pramalou šanci. Kryté vchody by jim mohly umožňovat nějaké krytí, ale to by bylo nepatrné a navíc se nacházely daleko od sebe na to, aby mohla pětičlenná skupinka proběhnout z jednoho do druhého.
     "Tak trochu zredukujeme jejich počet," ozval se Mantreg. "Leadeře, jak daleko jsou stormtroopeři v uličce nalevo od nás?" zeptal se rebelský člen, který se krčil asi metr za Woodenem a vyndával něco z kapsy. Wooden byl naštěstí těsně u záhybu rohové budovy, takže stačil kratičký pohled skrze zrdcátko a znal odpověď.
     "Nejbližší čtyři metry, nejvzdálenější pět metrů."
     "To bych mohl zvládnout," zamumlam Mantreg. "Všichni se kryjte," zakřičel a hodil granát do výšky. Ten přeletěl nízkou budovu a spadnul kousek za skupinku stormtrooperů, kteří neměli o ničem ani zdání. Leader očekával mohutnou explozi, ale ozval se jen tlumený výbuch. Tázavě se otočil na Mantrega.
     "Moje speciální hračka," zazubil se a zas opětoval blasterem zuřící palbu od zbylých dvou skupin stormtrooperů.
     Ano, bylo dobré, že se zbavili jedné skupinky, ale naneštěstí to byla ta, která je ohrožovala nejmíň. Museli se odtud dostat co nejdřív, imperiální posily už jsou jistě na cestě. Jenže byli obklíčeni a šest rebelů proti více než dvaceti stormtrooperům mělo pramalou šanci, i když všichni byli skvělí střelci. Wooden vymýšlel plán, ale možnosti byly omezené.
     "Dlouho je od sebe neudržíme," zakřičel Manwe, který se kryl za hromadou odpadků. Wooden se na něj podíval a lehce se zakřenil. Ten pohled Manweho krčící se mezi odpadem byl zajímavý. Zalitoval, že nemá čas udělat si aspoň obrázek. Jenže teď nebyl čas na žerty. Obrátil pozornost zpět k hrozícímu nebezpečí. I když rebelové počet nepřátel zredukovali, Yodus, GuyveR a Sephiroth zasáhli po jednom stormtrooperovi a Mantreg vyřídil celou skupinu, stále jich bylo příliš.
     Asi tři metry od Woodena se nacházela malá budka, která mohla poskytnout dočasné krytí. Leader se nadechnul a zpomalil svůj tep. Uběhl kratičký okamžik a Wooden byl zcela klidný, prostý všech myšlenek a bitvy kolem.
     "Není smrt, jen Síla," zamumlal pro sebe. Vedle střílející Mantreg se na leadera tázavě podíval. Wooden mezitím uchopil dva blastery a skočil směrem k malé skrýši. Okolní svět se pro něj zpomalil a on viděl pomalé výstřely z blasterů, které ho těsně míjely. Sám několikrát vystřelil ze svých blasterů. Čas pro něj plynul pomalu, takže stíhal i zaměřit. Dostal čtyři. Rychle se skčil za malou budkou, která byla teď ostřelována a pozvolna se rozpadala. Wooden skočil jseště jednou a málem se srazil s Manwem. Naštěstí přistál těsně vedle.
     "Skočil jsi na kus řeči?" zeptal se Manwe a střílel po imperiálech.
     "Znáš to, chvíli neposedím na jednom místě," odpověděl jakoby nic. Pak se rozhlédl po odpadcích. "Je to tu jak u tebe v pokoji."
     "A tos tam nebyl, když jsem tam neměl uklizeno," smál se Manwe. "Jak jsi to vůbec udělal? To byla skutečně parádní střelba." Wooden jen pokrčil rameny a dál se věnoval nepřátelům. Jenže ti začínali mít už těžkou převahu. K zbývající patnáctce stormtrooperů dorazilo dalších patnáct, takže teď byli rebelové už docela v koncích.
     Najednou se ozvaly další střely a jeden stormtrooper za druhým padal k zemi. Ostatní se sotva stihli otočit. Za chvíli bylo po všem. Skrytí rebelové opatrně opouštěli své úkryty. Všem se významně ulevilo. Dorazily posily, ale byly to rebelské posily, které byly vyslány na misi. Vojáci kontrolovali padlé stormtroopery a tři se vydali směrem k Woodenově skupině. Dva z nich vzali mrtvého pobočníka a jeden se zastavil u Woodena a Ackbara.
     "Slyšeli jsme, že máte potíže, veliteli."
     "Výborná práce, Verniusi," pochválil Ackbar. "Naštěstí jsme z toho vyvázli téměř bez ztrát." Následně ale smutně pohlédl na svého mrtvého pobočníka.
     "Raději bychom měli vyrazit k transportu," navrhl Wooden. Ackbar přikývl a všichni vyrazili.
     Během rychlé chůze se Wooden připojil k Mantregovi. "Opravdu dobrá práce," pochválil leader.
     "Díky, snažil jsem se. Šlo mi o kejhák."
     Wooden nechal vtípek stranou a pokračoval: "Co bys řekl na to, že by ses připojil k RSF?"
     Mantreg se zdál zaskočený. Poprvé nevěděl, co má říct.
     "Ano, rád," vysoukal nakonec ze sebe.
     "V tom případě se u mě po přistání ohlaš. S nadřízenými to vyřídím," usmál se Wooden.
     Za chvíli už byli rebelové na palubě Lucky Star a letěli obklikou směr Dantooine. Mantreg byl snad všude na palubě a byl evidentně nadšený, že je novým členem gildy. Ale nebyl sám. Někdo zaklepal na dveře Woodenovy kajuty.
     "Vstupte," ozval se leader. Nově příchozí tedy vešel.
     "Chtěl jste se mnou mluvit, pane?" zeptal se Vernius, který v Drev'starnu přispěchal se skupinou rebelů na pomoc.
     "Ano, chci vám oznámit, že jste převelen. Vaše nové přiřazení je u Rebel Security Force," oznámil Wooden. "Tedy pokud souhlasíte," dodal rychle. Vernius byl stejně zaskočený jako před ním Mantreg.
     "Ano, pane. Bude mi ctí, pane."
     "Dobře," pronesl se Wooden. "Ještě bych měl jednu maličkost. Nejsem zvyklý na oslovení 'pane'. Jsem Wooden."
     Vernius přikývl a zdálo se, že z něj něco spadnulo.
     "Můžete jít. Uvidíme se na základně."
     Nový člen odešel a leader byl zase sám. Gilda tedy nakonec zaznamenala úspěch. Rozrostla se o další členy a splnila misi. Velitel Ackbar se dozvěděl důležité informace. Podle všeho to znamenalo, že v galaxii se budou dít zajímavé věci.