Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.


Web & Forum gildy RSF
 
PříjemPříjem  HledatHledat  Latest imagesLatest images  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  

 

 08. Intermezzo - Minulost a Budoucnost

Goto down 
AutorZpráva
Chris Dash

Chris Dash


Po?et p?ísp?vk? : 168
Join date : 27. 11. 07
Age : 37
Location : Niebelheim

08. Intermezzo - Minulost a Budoucnost Empty
PříspěvekPředmět: 08. Intermezzo - Minulost a Budoucnost   08. Intermezzo - Minulost a Budoucnost Icon_minitimeTue Feb 26, 2008 2:15 am

Minulost a Budoucnost


     Konečně jsem doma. Cesta sem trvala linkovou dopravou docela dlouho, ale jsem na Corellii. Po dlouhé době jsem se rozhodl navštívit svůj rodný dům na okraji Coronetu, hlavním městě planety. Nemohl jsem si dovolit přiletět X-Wingem ze zcela evidentních důvodů. I když je Corellia celkem samostatná, je tu posádka Impéria a Rebelská stíhačka v Jádru galaxie by byla hned prozrazena. Mohl jsem vzít i jinou loď, ale nejbezpečnější se mi zdálo letět linkovou dopravou. Nechci v žádném případě ani trochu ohrozit Corellii. Byl jsem oblečený jako normální cestovatel a nikomu tedy nebylo nic nápadné. Jelikož jsem byl Corellian a neměl jsem téměř žádná zavazadla, tak se mě prohlídka po příletu netýkala. Před doky jsem si zastavil taxi, které mě odvezlo přímo na místo. A nyní jsem stál před svým domem.
     Nebyl jsem tady opravdu dlouho. Spoustu let jsem se mu vyhýbal a spíše jsem tu nechával bydlet své známé. Ale nedávno jsem se dozvěděl, že je dům prázdný. Před několika týdny ho opustil poslední obyvatel, který odletěl někam do středního pásu. Jak jsem tak stál před tím domem, cítil jsem z něj minulost. Tady jsem strávil první roky svého života a tady jsem naposledy viděl své rodiče. Původně jsem měl stejně vyrůst na Coruscantu, ale Síla chtěla jinak a můj budoucí domov byl vyhlazen dříve, než jsem se tam stihl zabydlet. Zůstal jsem tedy ještě pár let v tomto domě, než jsem se přestěhoval o několik set kilometrů dál za příbuznými a nikdy víc jsem tu už nebyl. Až teď. Moje teta mi také řekla, že jakmile slyšela, že je tento dům prázdný, nastěhovala sem nějaké věci, které jsem měl u ní. Dokonce si dala tu práci a nechala tam uklidit a věci vyskládat.
     Odhodlal jsem se a vyšel po několika schodech ke dveřím. Odblokoval jsem dveře, které byly pečlivě uzamčeny. Vešel jsem do té budovy bez života s myšlenkami na minulost. Kráčel jsem vstupní halou ostražitě, jakobych čekal, že na mne někdo odněkud vyskočí. Jenže se tak nestalo a stát se nemohlo, protože to bych musel ucítit v Síle. Prošel jsem halou, která se téměř nezměnila za ta léta, až do kuchyně. Přejel jsem rukou jemně po kuchyňské lince. Na těchto místech jsem si vzpomněl opět na svou matku a její kulinářské umění. Vařila opravdu výborně a její pochoutky mi doteď občas chybí. Přešel jsem do velikého pokoje, kde jsem s rodiči jako malý trávil nejvíce času. Na poličkách byly vystaveny nějaké fotografie tvořené po starém způsobu - žádná holo technika. Sice byly jen dvojrozměrné, ale i tak byly hezky vytvořené. Na většině z nich jsem poznával celou svou rodinu. Vracely se další a další vzpomínky, po kterých zůstavaly drobné rány. Přinutil jsem se jít dál a na minulost nemyslet.
     Zmáčknul jsem ukrytý spínač za skříní a vedle se ve stěně objevil malý panel s displejem, číslicemi a dotekovým senzorem. Chvilku jsem vzpomínal, jaký je správný kód, ale nakonec jsem si vzpomněl. Na senzor jsem položil svou dlaň. Okamžik se nic nedělo, ale pak se vedle mě v zemi otevřel poklop a ukázal ukryté schodiště do tajné podzemní místnosti. Dodal jsem si odvahy a vyrazil po schodech vstříc minulosti - nebo snad budoucnosti?
     Ta tajná podzemní místnost byla rodinné tajemství a skrývala mnohé. Byl jsem tady dole jen několikrát, ale pamatoval jsem si dokonale, co mě zde čekalo. Rozsvítil jsem v dosud temné místnosti a rozhlédl se kolem. Po obvodu viselo několik holo-obrazů. Na jednom z nich byl ztvárněný Revan ve svém oblečení, jež nosil jako Sith. Černá maska, oblečení i plášť Temného pána mu dokonale seděly. Jednu ruku měl přiloženou na svém meči, který měl na opasku. Ten meč jsem poznal zřetelně. Z náhlého nutkání jsem ho vytáhl ze své tajné kapsy a prohlédl si ho. Byly na něm nějaké úpravy, ale po pozornějším pohledu člověk poznal, že se jedná o tentýž, který visel u pasu Temného pána. Na chvíli jsem zavzpomínal na vyprávění příběhů o Revanovi, ale i to jsem zapudil, jako ostatní vzpomínky. Přede mnou bylo něco jiného. Odvrátil jsem zrak od obrazu a prohlížel si dál místnost. Bylo zde několik polic s datakartami a také několik starých papírových knih. Dále se tu nalézal pracovní stůl, několik židlí, skříň a holo-projektor, který nebyl zrovna nejnovější výroby.
     Ale to, pro co jsem přišel, se nenacházelo ani ve stole, ani ve skříni, ani na žádné datakartě. Když jsem rodiče viděl naposledy, otec mi řekl, že to zde najdu, až budu připravený. Neřekl mi, co mám hledat ani, jak to hledat. Trvalo mi několik let, než jsem přišel, jak to něco najít. Ponořil jsem se do Síly a začal pátrat prostřednictvím tohoto mocného nástroje. Nemusel jsem hledat dlouho, Síla mi ukazovala cestu k jednomu místu v podlaze. Byl jsem stále soustředěný a vydal se několik kroků k tomu místu. Když jsem stál nad ním, očistil jsem ten kousek podlahy. Zjistil jsem, že je to napodobenina podlahy, která jde nadzvednout. V otvoru leželo něco zabalené v hadříku. Odstranil jsem látku a našel holokrychli a malou kartu do holo-projektoru. Ne, našel jsem mnohem víc. Byl to Holocron rytířů Jedi, zdroj informací, moudrosti a vědění. Pouze osoba ovládající Sílu ho dokáže použít.
     Věděl jsem, že je to ono. Je to to, pro co jsem přišel. Vzal jsem kartu a strčil ji do holo-projektoru. Ten ožil a já uviděl živý obraz svého otce. Opět mne polily různé pocity a řada vzpomínek. Otec se usmál a začal hovořit.
     "Ahoj Christiene, pokud vidíš tuto nahrávku, pak jsi dost zkušený, abys tu našel Jediský Holocron. Také to znamená, že tvá matka a já jsme stále pryč, ale jednoho dne se snad vrátíme. Kdysi jsme ti vysvětlovali, proč se naše rodina citlivá na Sílu nepřipojovala k Řádu Jedi. Říkali jsme ti, že nesouhlasíme s některými částmi kodexu a dělení Síly na světlou a temnou stranu. Tak tomu je po mnoho generací, i když někteří členové rodiny do Řádu skutečně vstoupili, nebyli zde moc šťastní, ale spíše omezení. Teď jsou však u moci Sithové, kteří, pokud odhalí tvé nadání, tě budou chtít získat na svou stranu, nebo tě zabijí. Rozvíjej se dále, ale dávej si pozor na hrozící nebezpečí. Čím budeš v Síle schopnější, tím lépe tě prostřednictvím Síly ucítí nepřítel. V místnosti, kde jsi našel Holocron je spousta datakaret, na kterých je mnoho učení o Síle. Využij je, uč se. Věříme, že budeš používat Sílu v zájmu vyššího dobra. Holocron je rodinné dědictví. Mnoho významných členů rodiny tam vložilo svá moudra a svůj život. Hodně ti pomůže a poradí." Otec se odmlčel. "Provázej tě Síla, Chrisi a pozdravuj bratra. Máme vás s maminkou oba rádi."
     Zpráva skončila a já vstřebával to, co mi otec řekl. Rozhlédl jsem se kolem sebe na všechny ty datakarty a pak na Holocron, který jsem držel ve své dlani. Měl jsem tu vlastně vše, co jsem potřeboval k tomu, abych se stal rytířem Jedi - nebo Sithem. Po chvíli úvah jsem se rozhodl, že si s sebou vezmu jen Holocron a pro zbytek se vrátím někdy časem. Vyrazil jsem tedy z domu, který jsem pečlivě uzamkl a opět schoval tajný vchod. Zpátky už nepoletím linkovou dopravou. Zajdu do jedné Cantýny a počkám, až pro mne přiletí jeden člen gildy, který v brzké době poletí přes Corellii na Dantooine.
     Nyní už klidný a srovnaný s minulostí jsem vyrazil z rodného domu vstříc budoucnosti.
Návrat nahoru Goto down
https://rebel-security-force.forumczech.com
 
08. Intermezzo - Minulost a Budoucnost
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
 :: =PRIBEH GILDY= :: Vznik gildy-
Přejdi na: